J-3 Cub první let, zálet a parametry

Lítá to... a dobře

Tak to mám za sebou, Piper je hotový a konečně lítá. Úplně první let se nezdařil, poloha těžiště byla příliš vzadu. Následovalo dovážení 20g závažím na motorové lože a vyosení motoru dolů a doprava zhruba o 2°, jak jsem psal v článku o vyvážení.

Následoval druhý let, který byl již úspěšný, nedá se však mluvit o záletu, byl jsem tak nervózní, že nebyl absolutně prostor na jakékoliv trimování, prostě jsem jen řídil a držel to ve vzduchu. Model měl při tomto letu prázdnou hmotnost 665g + 170g baterka, celkem tedy 835g, což je celkem dost, plošné zatížení vychází hodně zhruba kolem 50g/dm2, takže model je celkem rychlý, aby vůbec letěl. Nedávno jsem viděl ve Strakonicích naživo skutečný Piper, který se po obloze fakt plouží rychlostí max. 150 km/h, takže o maketovém letu to zatím není. Pro srovnání - oblíbená Beta má plošné zatížení 30g/dm2.

Dnes jsem byl lítat znovu, za skutečného bezvětří a je to paráda. Dostal jsem to trochu do ruky a mohl konečně už v menším stresu posoudit letové vlastnosti. Ukázalo se, že 20g závaží je moc, snížil jsem na polovinu a možná ještě 5g uberu. Nyní je tedy letová hmotnost 825g, v návodu se píše o 600g, což je podle mě nereálné, sice jsem moc na lepidle a podobně nešetřil, s potažením papírem by se dalo pár gramů sundat, ale 125 asi ne, bylo by to na úkor pevnosti. Po vytrimování výškovky a lehkém ťuknutí do křidélek letí pěkně rovně s necelou půlkou plynu, vyosení motoru je tedy správně. Model je však třeba pořád řídit, pryč jsou časy, kdy stačilo u EPP modelů stáhnout plyn, pustit kniply a počkat až se srovná a to i v deseti metrech, to s modelem, na kterém jsem strávil tolik času, zatím zkoušet nebudu. Trochu problém je poměrně malá velikost, nedá se tedy létat moc vysoko a daleko, pak už není patrná orientace modelu a není tedy jednoduché vyzkoušet v bezpečné výšce pádovou rychlost a podobně.

Na modelu mi celkem chybí klapky, přistávací i vzletová rychlost je dost vysoká, je trochu problém to směrovkou uřídit, ale trocha cviku to spraví. Až to budu mít fakt v ruce, zkusím namixovat křidélka jako klapky, prostoru pro větší výchylky tam je dost. Co mě překvapilo je snadnost zatáček, v podstatě se dá řídit jen plynem a křidélky, při náklonu poslušně točí sám, směrovka s výškovkou skoro není třeba, nebo jen lehounce, zatáčky jsou pak úplně předpisové. Křidélka mám namixovaná s diferenciací zatím + 10 a -8 mm, směrovku +- 15mm a výškovku taky tak a bohatě stačí.

Co se týče vybavení, je dobře zvolené. Motor 2826 s 1400 otáčkami na volt je akorát, vrtule 7x4 taky, plynulého vodorovného letu se dosahuje zhruba se 40% plynu, maximum skoro není třeba používat, je tam tedy dost rezerva pro krizovky. Taky mám trochu strach tomu naložit, aby se to třeba nerozpadlo ve vzduchu, přece jen celobalzová konstrukce není EPP s uhlíkovými výztuhami. Výborné jsou i letové časy. Na plný plyn vychází s 1800mAh aku 8 minut na plný plyn, takže čtvrthodinové létání není žádný problém.

Trochu problematicky se projevil podvozek, provizorní odpružení upadlo po prvním tvrdším přistání, takže to budu muset nějak předělat, nebo se naučit přistávat skutečně lehce. Ocelové dráty vypadají pevně, ale při tvrdším přistání se ohly. Řešení zadní ostruhy na směrovce taky není úplně ideální, jsou tam dost vůle a povoluje se to, ale všechno ostatní funguje jak má.

Abych tady nepsal romány - je to úplně jiné létání než s Betou a podobnými modely, ty létají samy a pilot jim jen ukazuje kam, v podstatě mě létání s nimi už moc nebaví, Piper reaguje naprosto přesně na jakýkoliv povel, když ho nakloním křidélky, tak zůstane v náklonu, zatímco Beta se sama vyrovná. Tohle už se skutečně musí řídit, znát pádové rychlosti, nepřetáhnout to a neblbnout, protože po pádu je na odpis a to zamrzí, nejde to pak spravit za pár minut Purexem a horkou vodou. Je to skutečný posun v modelařině, který všem doporučuji, protože radost z postavení fungujícího letadla skoro od nuly se vůbec nedá srovnat s létáním s koupenými modely.